Čvc 01
Dveře
Někdy se člověk dočká jen zavřených dveří
Někdy se člověk dočká jen zavřených dveří
Jeden má křeče od smíchu a od radosti pláče
Že to TVÉ, opravdové, na chvíli kamsi se vytratí
Když křídla nemáš, ale stejně chceš lítat
A poklad najdeš, aniž bys hledala
Že jako sen začne se ti život zdát
Špatnou náladu už posbíral někde
Nic hmotného nám stejně nenáleží
Když víš, že rozhodnutí jsi udělal správné
Když se Láska stane jenom slovem