O přátelství

Přátelé, jasné hvězdy, co na cestu svítí,

třebaže je temná noc.

I v lednové zimě promění se v kvítí,

kdykoliv a odvážně vyrazí na pomoc.

A jedno je, zda už svítá

nebo sova ještě venku lítá. 

Přátelství se nepočítá na kroky ani na roky,

když je, je skutečné a ryzí,

jakýkoliv klam je mu zcela cizí

a trvat pak může klidně navěky.

Je nad věcí, je svobodné,

ví, že upřímností nikdy nebodne.

Protože pravda je to, co si přeje,

ví, že bez ní přátelství do záhuby jinak spěje.

Přátelé nemusí vést prázdné tlachy den co den

proto, aby věděli, že pro sebe tu jsou jen.

Nezáleží, jestli znají se léta nebo jen pár chvil,

Pak, když setkají se znova,

klidně po roce, kdo ví,

vůbec jim nedocházejí slova.

A když, Duše jejich jim napoví.

Jsou jako dvě komety na oběžné dráze,

které žijí život svůj,

když ale na věc přijde,

stojí při sobě, stůj co stůj.

Někdy stane se, že jedna z komet

kamsi odletí.

Že o pár let si dráhu protáhne však neznamená,

že už se nevrátí.

~

Přečtěte si také: Kdyby Bystrá Židle dívkou byla nebo O MUŽÍCH A ŽENÁCH: Kvete tam, kde se zavře krám